Identifikuj v obraze termokamery zdroje tepla ve VIDA. Jaká část tvého těla je nejteplejší?
Nápověda
Na kameře je jeden bod, který nemění barvu - jde o teplotní čidlo. Když do tohoto místa umístíme nějaký předmět/sebe, na ukazateli se ukáže teplota daného povrchu.
Řešení
Na zobrazeném obrazu hledej, kde se nachází nejvíce červené barvy. To jsou předměty, jejichž teplota je vyšší než teplota v jejich okolí. Potom se podívej za sebe a hledej, co by mohlo být zdrojem tohoto tepla. Můžeš to být třeba ty.
Mírně rukou zatěžuj jednotlivé mosty a vsedě se na ně dívej přes polarizační filtr. Podle zhuštění proužků viditelného napětí odhadni, který z mostů bude konstrukčně nejméně odolný.
Nápověda
Prstem nebo dlaní ruky zatlač na model mostu umístěný v držáku a podívej se na něj přes polarizační filtr před ním. Barevné proužky ti ukazují, jak velké napětí se v daném místě mostu nachází. Který z mostů má nejmenší výdrž a hrozí, že by se mohl zřítit?
Řešení
Vlož část svého oblečení (např. rukáv) pod mikroskop a zjisti, jakým způsobem jsou jeho vlákna propletena.
Nápověda
Látku vložíme na místo, kam se vkládají vzorky a upravíme výšku mikroskopu. Abychom dobře viděli zapletení vláken, nastavíme kolečkem po straně mikroskopu maximální zvětšení.
Řešení
Mikroskop odhaluje různé pletací vzory nebo vzorek tkaniny, který mnohdy ani nevidíme.
Jak se změní rozložení světla v oknech, když otočíš filtrem o 180 stupňů (půl otáčky)?
Nápověda
Nastavíme kolo polarizačního filtru do libovolné pozice, která nám přijde dobře identifikovatelná (např. tím, že je určité okno nejtemnější nebo že jsou některá okna stejně světlá), a poté jej otočíme o polovinu.
Abychom se nedali zmást změnami během otáčení, můžeme přitom zavřít oči/dívat se jinam/...
Řešení
Výsledek vypadá úplně stejně, protože natočení dlouhých molekul filtru (které polarizaci způsobují) je při otočení o 180 stupňů rovnoběžné s tím původním.
Umísti nad čidlo Geigerova počítače prázdné misky a porovnej intenzitu pulzů (slyšitelné praskání) s jinými vzorky. Je vzduch kolem nás radioaktivní?
Nápověda
Otočíme kruh s předměty prázdnou přihrádkou nad mřížku Geigerova počítače. Kruh se stíněním natočíme tak, aby mezi prázdnou přihrádkou a Geigerovým počítačem byl vyříznutý otvor. Takto vlastně měříme radioaktivitu vzduchu (a obyčejného plexiskla). Posloucháme, jestli uslyšíme prasknutí (které oznamuje zachycení radioaktivní částice).
Řešení
Protože je radioaktivita přirozenou součástí přírody, můžeme ji (v malé míře) najít opravdu všude, včetně vzduchu nebo našeho vlastního těla.
Porovnej rentgenový snímek ruky člověka a tlapy psa. Psi mají: stejný počet prstů jako my / jiný počet prstů / nemají prsty vůbec?
Nápověda
Snímky přiložíme na světelnou tabuli (přichytíme magnetem), abychom dobře viděli kontrast kostí proti okolní tkáni.
Řešení
Většina psů má čtyři prsty.