Tajemství naší Země Nezemě

1 Bermudský trojúhelník

Co se stane s lodičkou, když do válce napumpuješ vzduch?

Nápověda

Začni pumpovat vzduch do vody. Kterým směrem se pohybuje lodička?

Řešení

Vzduch, který jsi napumpoval do vody snižuje její hustotu. To

2 Kontinentální drift

Pomocí tlačítek se vrať zpět do minulosti a pozoruj pohyb kontinentů. Indický subkontinent je součástí Asie. Bylo tomu tak vždy?

Nápověda

Začni v současnosti a polož si na obrazovku plastové obrysy kontinentů. Potom se začni vracet do minulosti. Je na obrazovce vidět nějaký pohyb kontinentů oproti platovým modelům dnešního stavu?

Řešení

V minulosti Indický subkontinent součástí Asie nebyl. Do Eurasie narazil asi před 50 miliony let. Do té doby to byl jeden z nejrychleji se pohybujících kontinentů - posunoval se asi o 20 centimetrů za rok. Náraz Indické desky do Euroasijské zapříčinil vyvrásnění v současnosti nejvyššího pohoří na světě - Himaláje.
Indický subkontinent se dodnes pohybuje, jeho posun činí asi 5 cm za rok, což znamená, že i Himaláje stále ještě rostou.

3 Problém obchodního cestujícího

Zjisti, kolik světadílů navštíví náš obchodní cestujcí.

Nápověda

Prohlédneme si mapu a místa, ve kterých jsou umístěny "kolíčky". Na kolika světadílech se nachází?

Řešení

Pokud projede všemi svými zastávkami, nenavštíví cestující pouze Antarktidu. Tedy Asie, Evropa, Afrika, Austrálie a Severní a Jižní Amerika = 6 ze 7

4 Stoupání moří

Která z vymodelovaných zemí je ohrožena stoupáním hladiny moře nejméně? (bude nejméně zatopena)

Nápověda

Pákou zvyšujeme hladinu vody až do maxima (+10 m) a srovnáváme, jak moc jsou jednotlivé země zaplavovány.

Řešení

Dle našeho modelu jde o Skandinávii. Bohužel na našem modelu nejsou zobrazena města. Mnoho měst ve Švédku i Norsku leží přímo u pobřeží, takže by byla zatopená také.

5 Ostrovní hra

Kam je vhodné umisťovat vodní elektrárny na mapě ostrova? Dá se vodní elektrárna umístit i na jezero?

Nápověda

Zamysli se nad tím, co pohání vodní elektrárnu. Je to jen voda jako taková nebo její proudění?

Řešení

Vodní elektrárna je poháněna pohybem vody, která roztáčí turbínu. Proto může být v místě, kde se střídá příliv na odliv, na rychlém toku řeky, přehradní hrázi, kde voda padá dolů nebo třeba ve fjordech, kde je hodně vodopádů.
Pokud není na jezeře místo, kde by voda rychle proudila, vodní elektrárna se sem umístit nedá. Z tohoto důvodu je najdeme spíše na přehradách, než na jezerech.

6 Rovníkové vyboulení

Co se stane s póly zeměkoule, když ji roztočíš?

Nápověda

Roztoč klikou zeměkouli a podívej se na ni zpříma. Co se děje v oblasti zemských pólů?

Řešení

Naše Země se otáčí okolo své osy už dlouhou dobu poměrně velkou rychlostí, ačkoliv my na povrchu to prakticky nevnímáme. V této rychlosti již na Zemi působí odstředivá síla, která způsobuje, že se Země v oblasti rovníku vyboulí. To vede k tomu, že na pólech se naše planeta naopak zploští.

7 Model tsunami

Zatoč madlem a spusť klín do vody, aby vznikla vlna tsunami. Co může pod mořskou hladinou spadnou, jako naše závaží a vyvolat tak vlnu tsunami?

Nápověda

Všechny věci padají shora dolů, protože je táhne gravitace, pod vodou tomu není jinak. Jaké jevy mohou způsobit, že se pohne dno a tedy i voda nad ním?

Řešení

Tsunami vznikají většinou následkem podmořských zemětřesení. Mezi další příčiny patří sesuvy půdy, výbuchy sopek, extrémní meteorologické jevy a v ojedinělých případech dopad meteoritu do oceánu.

8 Gejzír

Pozoruj teploměr a tlakoměr a zkus předpovědět další erupci gejzíru. Na kolik stupňů musí být voda zahřátá?

Nápověda

Uvnitř gejzíru najdu ukazatel teploty. Jakou hodnotu ukazuje ve chvíli, kdy začne gejzír chrlit vodu?

Řešení

9 Bahenní panely

Prozkoumej bahenní panely pouhým okem i pomocí lupy a najdi kolonie organismů. Podívej se, zda kolonie žijí i v místech, kde jsou poklopy. Zkus případné rozdíly vysvětlit.

Nápověda

Pro život mnoha organismů je kromě jiného důležité světlo (např. fotosyntéza rostlin). Porovnání světelných podmínek okolo poklopů a pod poklopem nám napoví příčinu případných rozdílností.

Řešení

Pro růst organismů je většinou světlo nezbytné. Protože se pod poklop dostává světlo jen zřídka - když se pod něj zrovna díváš a držíš poklop zvednutý - nejsou tam dobré podmínky pro růst kolonií. Vidíme tedy jen slabý růst kolem okrajů poklopu kam jednak prosvítá troška světla a také tam prorůstají kolonie z osvětlené části panelu.