Lavina

Vytvořte vlastní lavinu

Pozorujte, jak funguje lavina. Lavina je druh svahového pohybu – sesuvu, jehož původcem je gravitace. Při něm dochází k porušení stability svahu a náhlému uvolnění většího množství materiálu na nakloněném terénu. Příčin jejich vzniku je několik. Dochází k nim například působením prudkého větru, deště či sněžení. Někdy je může způsobit zemětřesení, často i lidská činnost. Nejvíce náchylné k sesuvu materiálu bývají odlesněné či erodované svahy hor. Na nich totiž nezůstává nic, co by dostatečně sesuvu bránilo.

 

Co určitě vyzkoušejte

Sledujte otáčející se disk a na jeho ploše postupně vznikající lavinu. Jsou všechny vzniklé laviny stejné a sjedou všechny až dolů? Jak se mění povrch laviny a jak se pozná místo, kde se lavina utrhne?

Sdílejte!

Lavina

Úkoly k exponátu

Chcete obohatit svou návštěvu VIDA! expozice? Nachystali jsme pro vás k jednotlivým exponátům úkoly, ze kterých si můžete vytvářet pracovní listy. Jejich součástí bude i mapa expozice, díky které pak u nás konkrétní exponáty hravě najdete. Vyvinuli jsme tuto službu primárně pro učitele a jejich žáky a studenty, ale využít ji může kdokoli. Tak vzhůru do světa poznání!

Věkové doporučení

Věkové doporučení: 6. třída - Dospělý

Jaké jsou možnosti ochránit se před nebezpečím laviny?

Věkové doporučení: 6. třída - Dospělý

Je naše lavina prachová nebo vrstevní? Pokud nevíš, jaký je mezi nimi rozdíl, poraď se s popiskem.

Věkové doporučení: 1. třída - 6. třída

Proč se naše lavina sesouvá vždy jen na jedné straně exponátu?

Pohledem vědce

Václav Vávra, doktor geologie a vidátor, popisuje druhy a vznik laviny, co jí předchází a jak pod lavinou přežít.

Co je to lavina

Lavina se řadí mezi svahové pohyby, které obecně představují pohyb hmoty na skloněném zemském povrchu vlivem gravitační síly. Běžně se takto pohybují nejsvrchnější části horninového profilu, jako jsou vrstvy hornin, zvětralinový plášť nebo půda. Podle charakteru pohybu a materiálu se používá označení sesuv, bahnotok nebo mura. V případě pohybu vrstev sněhu nebo v krajním případě sněhu, rostlinného pokryv a nejsvrchnější části zvětralých hornin používáme termín lavina. Místem vzniku jsou nejčastěji horské oblasti. Důvodem vzniku lavin je působení gravitace, která vyvolává smykové napětí. Při překročení jisté meze soudržnosti sněhové hmoty, vznikne lavina, které se pohybuje po svahu směrem do údolí. V obydlených nebo turisticky využívaných oblastech mohou zejména v zimě představovat laviny velké nebezpečí.

Laviny se mohou lišit svou velikostí, mechanismem vzniku a příčinou jejich uvolnění. Při uvolnění malého množství sněhu, které pro člověka nepředstavuje žádné ohrožení, se používá označení sněhový splaz. Malá lavina zastaví svůj pohyb zpravidla ještě ve svahu, její dosah je většinou do 100 m, ale dokáže člověka zranit nebo i zabít. Střední laviny mají délku do jednoho kilometru, její objem dosahuje několik tisíc m3 sněhu. Zpravidla dosáhne až spodní hrany svahu a je nebezpečná nejen pro člověka, ale i pro menší budovy a dokáže strhnout i menší stromy. Jako velké laviny se označují události, při kterých se pohybuje velký objem sněhu na vzdálenosti přesahující jeden kilometr. Zpravidla postihují celou šíři i méně skloněného svahu a dosahují vždy až na dno údolí. Síla laviny dokáže zničit velké budovy, infrastrukturu (silnice, tratě) i rozsáhlé lesní porosty.

Podle způsobu vzniku se rozlišují laviny prachové a vrstevní. Prachová lavina je tvořena nezpevněným sněhem promíseným se vzduchem, smyková plocha není jasně daná a směrem dolů narůstá objem pohybujícího se sněhu. Představuje vysoký stupeň ohrožení osob i staveb, její rychlost se pohybuje mezi 70 – 250 km/h. Vrstevní lavina vzniká ve zpevněné sněhové mase, které se jako celek pohybuje po smykové ploše (jiná vrstva sněhu, horninové podloží) směrem do údolí. Její rychlost většinou nepřekračuje 100 km/h, nicméně objem pohybující se hmoty bývá značný.

 

Vznik lavin je podmíněn určitými faktory, které souvisí především s morfologií terénu a klimatickými podmínkami. Je vcelku jasné, že laviny vznikají v horských oblastech na příkrých svazích a při dostatečné sněhové pokrývce. Podmínky pro vznik lavin nastávají i v našich horách jako jsou Jeseníky nebo Krkonoše, ale zdaleka nejrizikovější oblastí v Evropě je prostor Alp. Za mnoho let výzkumu zejména ve Švýcarsku a Rakousku bylo možné stanovit některé obecné lavinové faktory, které jsou významným předpokladem pro vznik laviny. Pojďme se podívat na 5 základních událostí, které mohou za určitých podmínek vést ke vzniku nebezpečných lavinových událostí.

  1. Nový sníh představuje riziko na příkrých svazích do doby, než dojde k jeho zpevnění. Při velmi intenzivním sněžení je velké množství sněhu nesoudržné a snadno vznikne prachová lavina. Riziko vzniku lavin trvá během sněžení a několik dní po něm a navíc je tento faktor snadno rozpoznatelný.
  2. Navátý sníh, který vzniká během větrného počasí, představuje významné riziko zejména na závětrných stranách svahů. Navátý sníh obsahuje oslabená místa a riziko laviny trvá ještě několik dní, dokud nedojde k jeho zpevnění. Riziko je rozpoznatelné podle sněhových návějí a trhlin ve sněhu, pokud nebyly překryty dalším novým sněhem.
  3. Stará sněhová pokrývka představuje lavinový faktor, který se těžko rozpozná a jeho nebezpečí spočívá v oslabených vrstvách ve starém sněhovém profilu. Poměrně rozsáhlé laviny tak mohou vzniknout v místech se slabou sněhovou pokrývkou, na stinných svazích nebo v místech, kde se mění mocnost sněhu.
  4. Mokrý sníh vzniká díky dešťovým srážkám nebo vysokým teplotám vzduchu. Kritický je okamžik, kdy voda vytvoří souvislou vrstvu v oslabených částech sněhového profilu a po ní dochází k pohybu laviny do údolí.
  5. Klouzavý sníh je označení pro situaci, kdy se sněhová pokrývka dá do pohybu na hladkém skalnatém podloží nebo příkrém zatravněném svahu. Vznik laviny může být indikován trhlinami, ale může být i náhlý a neočekávaný.

Uvedené lavinové faktory nemusí být snadno rozpoznatelné, často uniknou i zdatnému skialpinistovi. V některých případech je lze rozpoznat pouze analýzou sněhového profilu, kterou musí provést zkušený odborník.

 

Vznik laviny je výsledkem souběhu zpravidla několika různých příčin při specifických klimatických podmínkách. Navíc příčiny nemusí mít jen přírodní charakter, ale často jsou zesíleny lidským zásahem (průlet vrtulníku, nevhodný pohyb lyžařů). Popišme si několik případů, kdy se zvyšuje riziko lavinového nebezpečí.

Častou příčinou spuštění laviny je existence slabé vrstvy ve sněhovém profilu. Ten je na svahu zpravidla složen z několika sněhových „desek“. Nejčastějším případem bývá přechod mezi starým sněhem a nově napadlou vrstvou prachového sněhu. Vzájemná soudržnost obou desek je malá, takže i drobný impuls může uvolnit lavinu. Ještě větší nebezpečí hrozí, když se na rozhraní dvou sněhových desek dostane souvislá vrstvička tavné nebo dešťové vody. Jen pro představu: utrhne-li se lavina o velikost 20 x 20 metrů a její mocnost je 50 cm, sjíždí po svahu těleso o hmotnosti 40 tun!

Lavinové nebezpečí velmi intenzivně zvyšuje déšť do sněhové pokrývky zejména, když se u sněhu zvýší teplota na hodnotu kolem 0 °C. Tímto okamžikem klesá pevnost sněhové desky a ke spuštění laviny opět stačí malý impuls. Stává se to zejména při oblevách a v jarním období.

Možným rizikem jsou náhlé změny teploty – teplé období po studeném nebo naopak. Teplota starého a nového sněhu se výrazně liší a zpravidla je to doprovázeno vznikem pevné krusty, která je výsledkem rekrystalizace sněhových částic. Pod krustou pak vzniká oslabená vrstva sněhu, po které se může pohybovat nadložní sněhová deska.

Po dlouhém chladném období, které představuje minimální lavinové riziko, může napadnout nový sníh nebo dojde k jeho navátí. Vrstvy sněhu u země mají teplotu těsně pod bodem mrazu a vodní pára stoupá do horních chladnějších vrstev sněhu, kde dochází k rekrystalizaci sněhových vloček do podoby šestibokých hranolů. Jejich soudržnost je slabší a opět vzniká oslabená vrstva přispívající k vyššímu lavinovému riziku.

Velmi specifickým rizikem jsou místa, kde se mění mocnost sněhové pokrývky. Tam, kde je sněhová pokrývka tenká, může i váha skupiny lyžařů způsobit pohyb sněhové masy, která nabírá postupně na intenzitě na silnější sněhové pokrývce.

Těžko předvídatelným úkazem, který zvyšuje lavinové nebezpečí je zasněžená vrstva jinovatky. Umrzlé krystalky vody pod novou vrstvou sněhu fungují jako dokonalá skluzná plocha. Speciální formou je tzv. Niggův efekt, kdy teplý vlhký vzduch proudící přes horský hřeben je na opačné straně ochlazován a voda desublimuje v podobě povrchové jinovatky. Podobný efekt způsobují zasněžené krupky, které mohou padat při drobných bouřkách i v zimním období.

Ke zvyšování lavinového rizika dochází v jarním období. Je to spojeno zejména s navýšením slunečního osvitu sněhové pokrývky a zrychleným odtáváním. Co dokáže tavná voda ve sněhové pokrývce, jsme již zmínili.

 

Jediným zaručeným způsobem, jak lavinu přežít, je držet se od ní co nejdále. Snadno se řekne, někdy hůře udělá. Pokud jste milovníci běžek nebo skialpinismu a máte hodně zkušeností, asi už víte, jaké chování a jaké počasí je rizikové. Pokud se totiž s vámi lavina utrhne, je vše už jenom sled událostí se šťastnějším nebo méně šťastným koncem.

Ani ti nejzkušenější lyžaři nemohou vědět a vidět všechno. Některé předpoklady pro vznik laviny lze zjistit až detailní analýzou sněhového profilu, kterou v rizikových oblastech Alp, Krkonoš nebo Jeseníků provádí zkušení odborníci z horské služby. Tato preventivní činnost mapuje situaci v turisticky a lyžařsky exponovaných oblastech a snižuje tak riziko úrazu nebo úmrtí pod lavinou. Každý návštěvník zimních hor by se měl řídit vydaným stupněm lavinového nebezpečí v dané oblasti. Co jednotlivé stupně znamenají, si můžeme vysvětlit:

  1. První stupeň lavinového nebezpečí představuje malé riziko pádu lavin, předpokládá se, že sněhová pokrývka je stabilní a soudržná. Lavinu nelze vyloučit, ale vyžaduje to strmý svah a značné dodatečné zatížení svahu. Pro lyžaře jsou podmínky bezpečné.
  2. Druhý stupeň lavinového nebezpečí představuje mírné riziko pádu lavin. Předpokládá se, že zejména na strmých svazích může být sněhová pokrývka méně zpevněná a při velkém zatížení může dojít k uvolnění sněhové masy. K samovolným lavinám by nemělo docházet. Pro lyžaře jsou podmínky příznivé, lokálně musí dbát zvýšené opatrnosti.
  3. Třetí stupeň lavinového nebezpečí představuje značné riziko pádu laviny, na strmých svazích je pokrývka slabě zpevněná. Laviny se mohou uvolňovat i při malém zatížení, samovolné laviny nejsou časté, ale jsou i středního rozsahu, ojediněle i velkého rozsahu. Lyžaři by měli mít při pohybu v terénu dostatek zkušeností, některé trasy jsou vyloučené.
  4. Čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí skrývá velké riziko pádu lavin. Na všech strmých svazích je málo zpevněná sněhová pokrývka, samovolné laviny středního rozsahu jsou běžné, opakovaně lze očekávat i laviny velkého rozsahu. Lyžaři mají značné omezení ve výběru tras, velmi se zvyšuje bezpečnostní riziko.
  5. Pátý stupeň lavinového nebezpečí představuje velmi vysoké riziko pádu lavin, kdy sněhová pokrývka vykazuje nestabilitu prakticky na všech typech svahů. Laviny se uvolňují ve velkém počtu i na málo strmých svazích, opakovaně a ve velkém rozsahu. Lyžařské túry jsou zakázané, pohyb na svazích je hazard se životem.

Jen pro zajímavost uveďme, jak dlouho trvají jednotlivé stupně lavinového nebezpečí v Alpách, během celého roku (průměr za posledních 20 let). Druhý lavinový stupeň trvá téměř polovinu sezóny a více než třetinu času v sezóně je vyhlášen třetí stupeň lavinového nebezpečí. Nejvyšší stupeň trvá v každé sezóně jen několik málo dní.

Častým důvodem pádu laviny je chování lyžařů. Stává se to i v situacích, kdy lavinový stupeň nebezpečí je na nízkém stupni, ale nejsou dodržena určitá bezpečnostní pravidla nebo je podceněna existující situace na konkrétním svahu. Je potřeba si uvědomit, že za strmý svah se považuje každý se sklonem více než 30 °. Velké dodatečné zatížení svahu může představovat i jeden pěší turista (horolezec), rolba nebo skupina lyžařů či snowboardistů. Pro snížení zatížení svahu by se skupina měla pohybovat s minimálně 10 metrovými rozestupy.

Pokud se pohybujete v zimě po horách, nemůžete nikdy vyloučit riziko účasti v lavině. První krok – prevenci – jsme objasnili. Ale co když se do laviny opravdu dostanete? Rozhodující může být vaše vybavení. Pomůcka číslo jedna je dobrý kamarád nebo celá skupina – v rizikovém terénu se nikdy nepohybujte sami! Ne že by ostatní dokázali zabránit lavině, ale mohou okamžitě přivolat pomoc a sami se na ni okamžitě podílet. Každý skialpinista nebo snowboardista by měl mít ve výbavě mobil, lavinový přístroj, lavinovou sondu, sněhovou lopatu a v ideálním světě i lavinový airbag. Mobil je základní komunikační prostředek se záchranáři. Ti ale na místo nedorazí okamžitě a při zasypání lavinou jde o každou minutu. Dobře vybavení kamarádi mohou pro zasypané udělat spoustu užitečné práce. Lavinový přístroj vysílá signál, podle kterého lze najít polohu zasypaného, lavinová sonda urychluje nález zasypaného a sněhová lopata ho pomůže vyhrabat. Lavinový airbag je vak, který se při zasypání nafoukne a postižená osoba zůstává na povrchu laviny. Statistiky hovoří jasně – úmrtnost zasypaných bez airbagu je přes 50 %, u částečně zasypaných s airbagem je to 4 %. Závěrem ale ještě uveďme, že použití uvedených prostředků a efektivní záchrana vyžaduje nácvik a zkušenosti.

 

Laviny jsou běžnou součástí života v horách a nemusí to být Himaláje nebo Alpy. Ve vyšších horách jsou však laviny obvykle větší a ničivější, což je dáno větším množstvím sněhu, extrémními klimatickými podmínkami a zpravidla i příkřejšími svahy.

Odpoledne 23. února 1999 se tyrolským městečkem Galtür prohnala obrovská lavina, která za sebou zanechala 38 mrtvých a spoustu zraněných. Již několik týdnů předem vydatně sněžilo a množství sněhu bylo i na alpskou oblast enormní. Navíc večer před událostí přišla opravdu silná sněhová bouře, takže na promrzlý podklad napadlo velké množství prachového sněhu. Uvedeného dne v 16:01 se tato masa sněhu, čítající množství odpovídající asi 4 000 plně naložených kamionů, dala do pohybu rychlostí až 300 km/h. Městečkem se prohnala během 50 vteřin a více či méně poničila většinu budov. Přístupová cesta byla pohřbena pod 8 metrovou vrstvou sněhu a první záchranáři dorazili na místo až po 15 hodinách.

Na svahu italské hory Marmolada se 13. prosince 1916 sesulo asi 200 tisíc tun sněhu na kasárna rakousko-uherské armády. Při této lavině a následných dalších sesuvech zahynulo téměř 10 000 vojáků.

Během zimy 1950/1951 zažily Alpy na rakousko-švýcarském pomezí nevídané množství sněhu. Vše bylo doprovázeno silným větrem a střídáním teplých a studených front. Tyto extrémní klimatické podmínky způsobily během sezóny 649 lavin, při kterých zahynulo 265 osob a bylo zničeno na 900 budov.

Asi nejničivější lavinová událost byla zaznamenána v peruánských Andách pod horou Huaskarán. Zemětřesní 31. května 1970 uvedlo do pohybu ledovec, který se spolu s kamením, půdou a povrchovou vodou hnal do údolí rychlostí 160 km/h. Pohřbeno bylo několik měst a vesnic a počet obětí se odhaduje na 75 000. Při této katastrofě zahynula také 14 členná československá horolezecká expedice.

Největším lavinovým neštěstí u nás byl pád laviny na polské straně Krkonoš v březnu roku 1968. Kilometr dlouhá a 60 m široká lavina usmrtila skupinu 19 osob, které se ve svahu právě pohybovala.

Lavina není nijak neobvyklý jev, který je součástí exogenních geologických procesů. Jejich ničivá síla zcela přirozeně formuje tvar zemského povrchu nebo ve směru gravitace přenáší velké množství materiálu. Neštěstím nebo katastrofou se lavina stává v okamžiku, kdy se dráha jejího pohybu protne s obydlenou oblastí nebo s pohybem lidí. Zejména při pohybu v horách je proto třeba dodržovat výše jmenovaná pravidla a mít v sobě dostatek respektu a pokory k síle přírody.

 

Aby vám už nikdy nic neuniklo

Vymýšlíme pořád něco nového a vy o tom můžete vědět mezi prvními, stačí tady teď nechat svůj e-mail.

Odesláním souhlasím se zpracováním osobních údajů.

VIDA! Program

26272829123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293012345

Vyhledávání

Zadejte hledný výraz a potvrďte

Možná hledáte