Model tsunami

Zkuste sami vytvořit vlnu tsunami

Vytáhněte závaží směrem vzhůru a spusťte ho do nádrže. Vytlačí masu vody a vyvolá vlnu, která se vydá směrem k protějšímu břehu. Tsunami je výjimečná vlna – velmi dlouhá, velmi rychlá (až 800 km/h) a na moři není téměř vidět. Teprve v mělké pobřežní vodě naroste až do výšky několika desítek metrů. Vlny neztrácejí téměř žádnou energii a urazí obrovské vzdálenosti. Vznikají většinou následkem podmořských zemětřesení a zasahují obrovské oblasti pobřeží. K dalším příčinám vzniku tsunami patří sesuvy půdy, výbuchy sopek, extrémní meteorologické jevy a v ojedinělých případech dopad meteoritu do oceánu.

Co si určitě vyzkoušejte

Otáčejte kruhovým madlem a sledujte vznik vlny tsunami. Postupujete-li správně, vlna zaplaví modely domů na pevnině. Zkuste vyrobit další vlnu s časovým odstupem a sledujte, co vznikne, když se potká s první vlnou.

Sdílejte!

Model tsunami

Úkoly k exponátu

Chcete obohatit svou návštěvu VIDA! expozice? Nachystali jsme pro vás k jednotlivým exponátům úkoly, ze kterých si můžete vytvářet pracovní listy. Jejich součástí bude i mapa expozice, díky které pak u nás konkrétní exponáty hravě najdete. Vyvinuli jsme tuto službu primárně pro učitele a jejich žáky a studenty, ale využít ji může kdokoli. Tak vzhůru do světa poznání!

Věkové doporučení

Věkové doporučení: 5-6 let - Dospělý

Vytvoř co největší vlnu tsunami. Kolik zvládneš potopit domečků?

Věkové doporučení: 9. třída - Dospělý

Zatoč madlem a spusť klín do vody, aby vznikla vlna tsunami. Pozoruj, jaký vliv na vlnu má tvar mořského dna a hloubka vody.

Věkové doporučení: 6. třída - Střední škola

Zatoč madlem a spusť klín do vody, aby vznikla vlna tsunami. Co může pod mořskou hladinou spadnou, jako naše závaží a vyvolat tak vlnu tsunami?

Pohledem vědce

Jak tsunami vzniká? A jaké škody může napáchat? Vidátor a doktor geologie Václav Vávra popisuje mimořádnost této ničivé vlny.

Ničivá vlna nejen na moři

Tsunami je výjimečná vlna – je velmi dlouhá, velmi rychlá (až 1000 km/h) a na moři není téměř vidět. Teprve v mělké pobřežní vodě naroste až do výšky několika desítek metrů. Vlny neztrácejí téměř žádnou energii a urazí obrovské vzdálenosti. Například při zemětřesení v Chile (1960) překonala vlna cestu přes Tichý oceán do Japonska za 22 hodin průměrnou rychlostí 750 km/h.

Tsunami, vznikající většinou následkem podmořských zemětřesení, zasahují obrovské oblasti pobřeží, jako tomu bylo v Thajsku a Indonésii v roce 2004. K dalším příčinám vzniku tsunami patří sesuvy půdy, výbuchy sopek, extrémní meteorologické jevy a v ojedinělých případech dopad meteoritu do oceánu.

Ničivou sílu vlny znásobuje materiál, který je v ní unášen – auta, trosky domů. Katastrofickým následkům lze předcházet varovnými systémy (speciální bóje na moři), evakuačními plány, plánováním zástavby. Právě kvůli vysoké rychlosti postupu vlny však často bývá málo času k varování obyvatelstva.

Víte, že tsunami vás může zastihnout i ve vnitrozemí? V roce 1963 způsobil obrovský skalní sesuv do italské přehrady Vajont více než stometrovou vlnu tsunami, která zabila na 2000 lidí.

Tsunami v minulosti postihla i Evropu: Výbuch sopky Santorini v roce 1470 př. n. l. přispěl k zániku Minojské kultury na Krétě a v roce 1755 zničilo zemětřesení a následná tsunami portugalský Lisabon.

Tsunami představuje vážné přírodní riziko pro obyvatele na pobřeží oceánů, ve výjimečných případě i v okolí jezer nebo přehrad.

Vznik tsunami je spojen s náhlou změnou tvaru mořského dna. Tato změna může být způsobena různými událostmi, velmi častým spouštěčem bývá zemětřesení. U exponátu Kontinentální drift se dozvíte, že litosférické desky jsou v neustálém pohybu, a že tento pohyb je velmi pomalý, řádově centimetry za rok. Tato rychlost je však dlouhodobým průměrem, ve skutečnosti se při kolizi dvou litosférických desek dlouhodobě hromadí napětí a po určité době (jednotky, desítky, stovky let) dojde k jeho uvolnění. S tím je spojen nejen vznik zemětřesení, ale také skokový posun litosférické desky, někdy i o několik metrů. A teď si představte, že se na určité ploše zvedne mořské dno o dva metry. Stejně tak se zvedne vodní sloupec v oceánu a voda musí někam odtékat, takže vyrazí všemi směry od epicentra zemětřesení v podobě nenápadné vlny tsunami.

Podobný efekt může mít podmořský sesuv. Mezi šelfovým mořem a oceánským dnem je kontinentální svah. Jeho sklon není nijak příkrý, ale nepřetržitě se na něm hromadí sedimenty – písčité, prachovité, jílovité nebo karbonátové. Pokud je sedimentů příliš nebo dostanou-li nějaký impuls (např. zemětřesení) sjíždí po mořském svahu směrem dolů. Objem hmoty v pohybu bývá často obrovský a změna morfologie dna se opět přenáší na vodní sloupec a může vést ke vzniku tsunami.

Asi nejméně obvyklou možností je impulz dodaný vodní hladině shora. Když hodíte velký kámen do vody, různě velké vlnky se rozběhnou v soustředných kruzích na všechny strany. To se ve velkém měřítku stane při dopadu meteoritu na mořskou hladinu. Pokud bude meteorit dostatečně velký, může způsobit globální vlnu tsunami a její negativní dopad se projeví celosvětově. V historii Země k takovým událostem docházelo relativně často a někdy byly spojeny i s vymírání rostlinných a živočišných druhů. Do kategorie vln tsunami lze zařadit i proces, který není spojen s oceánem, ale se jezery nebo přehradními nádržemi. Při skalním řícení nebo sesuvu půdy může dojít k vzedmutí hladiny ve vodní nádrži se stejnými dopady, jako má tsunami v pobřežních oblastech oceánu.

Pro úplnost dodejme, že ne každé podmořské zemětřesení nebo sesuv musí vést ke vzniku vlny tsunami nebo je její energie nízká, aby napáchala větší škody.

Pokud vznikne vlna tsunami, následuje její šíření všemi směry. Na volném oceánu tuto vlnu lodě prakticky nezaznamenají, její výška je totiž maximálně jednotky metrů a vlnová délka (vzdálenost dvou vrcholů) je i desítky kilometrů. Poměrně závratná je rychlost jejího šíření, takže dokáže tisícikilometrové vzdálenosti urazit během několika hodin. Vznik vlny tsunami dokáže odhalit monitorovací systém, který je velmi dobře funkční zejména v oblasti Tichého a Indického oceánu. V Atlantském oceánu je vznik tsunami poměrně vzácný.

Katastrofické události začínají až v okamžiku, kdy vlna dorazí k pobřeží. Dno se začíná přibližovat k hladině, takže velký objem vody si hledá volnou cestu a to vpřed a nahoru. Výška vlny tak může dosáhnout v krajním případě i několika desítek metrů, hodně také záleží na tvaru pobřeží. Na ploché pobřeží se voda vylije snáze a natéká postupně dále do vnitrozemí. Její rychlost není nijak závratná (jednotky až desítky km/h), ale předává obrovské množství energie, které se projevuje destrukcí prakticky všeho. Bohužel jsme v tento okamžik teprve v polovině události, protože voda, tentokrát spolu s troskami čehokoliv, se stejnou cestou vrací zpět do moře. Součástí pohybu velkým objemů vody je i eroze a usazování – na některých místech voda vymílá a odnáší půdu a sedimenty, na jiných místech je naopak ukládá.

U nás v České republice tento problém nemáme, ale cestujeme velmi často do přímořských destinací po celém světě. Zde nemůžeme vyloučit, že se s takovou událostí nesetkáme. Zatímco obyvatelé východního pobřeží Japonska se s tsunami setkají několikrát za život, my z vnitrozemí to prakticky neznáme. I to je důvod, proč bylo spousta zbytečných objetí při tsunami v roce 2004 v oblasti Thajska a Indonésie.

Hlavním znakem blížící se tsunami je neobvyklý ústup mořské hladiny – voda se stáhne i z míst, kde normálně bývá i při odlivu. Pokud jste turista, nemusíte si této události všimnout. V tento okamžik už jediné, co můžete udělat, je urychleně se přemístit na výše položené místo a doufat, že jste dostatečně vysoko. Je také dobré vědět, že tsunami obvykle dorazí v několika vlnách. V ohrožených oblastech vydávají seismologové prostřednictví místních úřadů varování, a i když někdy bývá nenaplněno, není radno jej podceňovat.

Aby vám už nikdy nic neuniklo

Vymýšlíme pořád něco nového a vy o tom můžete vědět mezi prvními, stačí tady teď nechat svůj e-mail.

Odesláním souhlasím se zpracováním osobních údajů.

VIDA! Program

2829301234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930311
2627282930311
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
303112345

Vyhledávání

Zadejte hledný výraz a potvrďte

Možná hledáte