• Bermudský trojúhelník
    • Co se stane s lodičkou, když do válce napumpuješ vzduch?
      Nápověda
      Začni pumpovat vzduch do vody. Kterým směrem se pohybuje lodička?
      Řešení
      Vzduch, který jsi napumpoval do vody snižuje její hustotu. To
  • Kontinentální drift
    • Pomocí tlačítek se vrať zpět do minulosti a pozoruj pohyb kontinentů. Indický subkontinent je součástí Asie. Bylo tomu tak vždy?
      Nápověda
      Začni v současnosti a polož si na obrazovku plastové obrysy kontinentů. Potom se začni vracet do minulosti. Je na obrazovce vidět nějaký pohyb kontinentů oproti platovým modelům dnešního stavu?
      Řešení
      V minulosti Indický subkontinent součástí Asie nebyl. Do Eurasie narazil asi před 50 miliony let. Do té doby to byl jeden z nejrychleji se pohybujících kontinentů - posunoval se asi o 20 centimetrů za rok. Náraz Indické desky do Euroasijské zapříčinil vyvrásnění v současnosti nejvyššího pohoří na světě - Himaláje.
      Indický subkontinent se dodnes pohybuje, jeho posun činí asi 5 cm za rok, což znamená, že i Himaláje stále ještě rostou.
  • Problém obchodního cestujícího
    • Zjisti, kolik světadílů navštíví náš obchodní cestujcí.
      Nápověda
      Prohlédneme si mapu a místa, ve kterých jsou umístěny "kolíčky". Na kolika světadílech se nachází?
      Řešení
      Pokud projede všemi svými zastávkami, nenavštíví cestující pouze Antarktidu. Tedy Asie, Evropa, Afrika, Austrálie a Severní a Jižní Amerika = 6 ze 7
  • Stoupání moří
    • Která z vymodelovaných zemí je ohrožena stoupáním hladiny moře nejméně? (bude nejméně zatopena)
      Nápověda
      Pákou zvyšujeme hladinu vody až do maxima (+10 m) a srovnáváme, jak moc jsou jednotlivé země zaplavovány.
      Řešení
      Dle našeho modelu jde o Skandinávii. Bohužel na našem modelu nejsou zobrazena města. Mnoho měst ve Švédku i Norsku leží přímo u pobřeží, takže by byla zatopená také.
  • Ostrovní hra
    • Kam je vhodné umisťovat vodní elektrárny na mapě ostrova? Dá se vodní elektrárna umístit i na jezero?
      Nápověda
      Zamysli se nad tím, co pohání vodní elektrárnu. Je to jen voda jako taková nebo její proudění?
      Řešení
      Vodní elektrárna je poháněna pohybem vody, která roztáčí turbínu. Proto může být v místě, kde se střídá příliv na odliv, na rychlém toku řeky, přehradní hrázi, kde voda padá dolů nebo třeba ve fjordech, kde je hodně vodopádů.
      Pokud není na jezeře místo, kde by voda rychle proudila, vodní elektrárna se sem umístit nedá. Z tohoto důvodu je najdeme spíše na přehradách, než na jezerech.
  • Rovníkové vyboulení
    • Co se stane s póly zeměkoule, když ji roztočíš?
      Nápověda
      Roztoč klikou zeměkouli a podívej se na ni zpříma. Co se děje v oblasti zemských pólů?
      Řešení
      Naše Země se otáčí okolo své osy už dlouhou dobu poměrně velkou rychlostí, ačkoliv my na povrchu to prakticky nevnímáme. V této rychlosti již na Zemi působí odstředivá síla, která způsobuje, že se Země v oblasti rovníku vyboulí. To vede k tomu, že na pólech se naše planeta naopak zploští.
  • Model tsunami
    • Zatoč madlem a spusť klín do vody, aby vznikla vlna tsunami. Co může pod mořskou hladinou spadnou, jako naše závaží a vyvolat tak vlnu tsunami?
      Nápověda
      Všechny věci padají shora dolů, protože je táhne gravitace, pod vodou tomu není jinak. Jaké jevy mohou způsobit, že se pohne dno a tedy i voda nad ním?
      Řešení
      Tsunami vznikají většinou následkem podmořských zemětřesení. Mezi další příčiny patří sesuvy půdy, výbuchy sopek, extrémní meteorologické jevy a v ojedinělých případech dopad meteoritu do oceánu.
  • Gejzír
    • Pozoruj teploměr a tlakoměr a zkus předpovědět další erupci gejzíru. Na kolik stupňů musí být voda zahřátá?
      Nápověda
      Uvnitř gejzíru najdu ukazatel teploty. Jakou hodnotu ukazuje ve chvíli, kdy začne gejzír chrlit vodu?
      Řešení
  • Bahenní panely
    • Prozkoumej bahenní panely pouhým okem i pomocí lupy a najdi kolonie organismů. Podívej se, zda kolonie žijí i v místech, kde jsou poklopy. Zkus případné rozdíly vysvětlit.
      Nápověda
      Pro život mnoha organismů je kromě jiného důležité světlo (např. fotosyntéza rostlin). Porovnání světelných podmínek okolo poklopů a pod poklopem nám napoví příčinu případných rozdílností.
      Řešení
      Pro růst organismů je většinou světlo nezbytné. Protože se pod poklop dostává světlo jen zřídka - když se pod něj zrovna díváš a držíš poklop zvednutý - nejsou tam dobré podmínky pro růst kolonií. Vidíme tedy jen slabý růst kolem okrajů poklopu kam jednak prosvítá troška světla a také tam prorůstají kolonie z osvětlené části panelu.

VIDA! Program

2627282930311
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30123456
30123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031123