Tajemství naší planety

Začni pumpovat vzduch do vody. Kterým směrem se pohybuje lodička?

Předměty plavou na hladině vody díky její hustotě. Bubliny vzduchu stoupající ode dna ke hladině snižují hustotu vody a tím i vztlakovou sílu. Výsledkem je potápějící se lodička.

Začni v současnosti a polož si na obrazovku plastové obrysy kontinentů. Potom se začni vracet do minulosti. Je na obrazovce vidět nějaký pohyb kontinentů oproti plastovým modelům dnešního stavu?

V minulosti indický subkontinent součástí Asie nebyl. Do Eurasie narazil asi před 50 miliony let. Do té doby to byl jeden z nejrychleji se pohybujících kontinentů - posunoval se asi o 20 centimetrů za rok. Náraz indické desky do euroasijské zapříčinil vyvrásnění v současnosti nejvyššího pohoří na světě - Himálaje.
Indický subkontinent se dodnes pohybuje, jeho posun činí asi 5 cm za rok, což znamená, že i Himálaje stále ještě rostou.

Prohlédneme si mapu a místa, ve kterých jsou umístěny "kolíčky". Na kterých světadílech se nachází?

Pokud projede všemi svými zastávkami, nenavštíví cestující pouze Antarktidu. Asie, Evropa, Afrika, Austrálie a Severní a Jižní Amerika zobrazeny jsou.

Pákou zvyšujeme hladinu vody až do maxima (+10 m) a srovnáme, jak moc jsou jednotlivé země zaplaveny.

Dle našeho modelu jde o Skandinávii. Bohužel na našem modelu nejsou zobrazena města. Mnoho měst ve Švédku i Norsku leží přímo u pobřeží, takže by byla zatopená také.

Zamysli se nad tím, co pohání vodní elektrárnu. Je to jen voda jako taková nebo její proudění?

Vodní elektrárna je poháněna pohybem vody, která roztáčí turbínu. Proto může být v místě, kde se střídá příliv a odliv, na rychlém toku řeky, přehradní hrázi, kde voda padá dolů nebo třeba ve fjordech, kde je hodně vodopádů.
Pokud není na jezeře místo, kde by voda rychle proudila, vodní elektrárna se sem umístit nedá. Z tohoto důvodu je najdeme spíše na přehradách než na jezerech.

Roztoč klikou zeměkouli a podívej se na ni zpříma. Co se děje v oblasti zemských pólů?

Naše Země se otáčí okolo své osy už dlouhou dobu poměrně velkou rychlostí, ačkoliv my na povrchu to prakticky nevnímáme. V této rychlosti již na Zemi působí odstředivá síla, která způsobuje, že se Země v oblasti rovníku vyboulí. To vede k tomu, že na pólech se naše planeta naopak zploští.