Gregor Johann Mendel nebyl jen genetik, ale také včelař, meteorolog, biolog nebo ředitel peněžního ústavu.
Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že Gregor Johann Mendel položil základy genetiky a jeho poznatky měly vliv na mnoho dalších oblastí vědy.
Mládí
Již jako mladý během svých studií projevoval nebývalé nadání, dokonce zvládal doučovat i vlastní spolužáky. Díky doporučení svého profesora se stal novicem v Augustiniánském opatství ve Starém Brně, kde přijal jméno Gregor. Vstup do kláštera mladému Mendelovi umožnil zbavit se "trpkých starostí o výživu", jak sám uvedl ve svém životopise, a mohl se tak dále věnovat vědeckému bádání.
Mendel učitelem
Později se Mendel stal učitelem na gymnáziu ve Znojmě, kde vyučoval matematiku, němčinu, latinu a řečtinu. Za podpory opatství mu bylo umožněno studovat na univerzitě ve Vídni, kde se mu však ani napodruhé nepodařilo složit příslušné zkoušky. Po studiích pokračoval v učitelské profesi, tentokrát již v Brně a mezi žáky i kolegy byl nesmírně oblíbený. Jeho pedagogické metody se těšily velkému úspěchu.
Do této doby spadá Mendelův nejslavnější výzkum s hrachem, kdy jako první dokázal matematicky vyjádřit základní principy dědičnosti.
Meteorolog a včelař
Mendel se kromě genetiky věnoval také včelařství nebo meteorologii. Jako první na světě popsal výskyt tornáda. Kromě počasí se vědecky zaměřil také na stav ozonu ve vzduchu, měření hladiny podzemní vody nebo pozorování slunečních skvrn. Na sklonku svého života byl díky funkci opata a svému veřejnému působení jmenován ředitelem Hypoteční banky.
Skutečné docenění
Matematické a statistické postupy, které Mendel pro prezentaci svých výzkumů volil, byly pro mnoho jeho současníků příliš složité. Jeho jedinečné objevy a myšlenky se tak dočkaly patřičného uznání až roky po jeho smrti.
