Kontinentální drift

Rozpohybujte kontinenty

Posouvejte se po časové ose a pozorujte pohyb současných kontinentů v různých fázích kontinentálního driftu. Víte, jak vypadá Pangea, Laurasia nebo Gondwana?

Prohlédněte si, jak vypadalo rozmístění moří a kontinentů v geologické minulosti naší planety. Tlačítky se dostanete do různých geologických útvarů a pomocí plastových kontinentů, můžete zkusit předpovídat jejich pohyb při rozpadu superkontinentu Pangea. Vyzkoušejte, jak do sebe jednotlivé kontinenty původně zapadaly. 

 

Sdílejte!

Kontinentální drift

Úkoly k exponátu

Chcete obohatit svou návštěvu VIDA! expozice? Nachystali jsme pro vás k jednotlivým exponátům úkoly, ze kterých si můžete vytvářet pracovní listy. Jejich součástí bude i mapa expozice, díky které pak u nás konkrétní exponáty hravě najdete. Vyvinuli jsme tuto službu primárně pro učitele a jejich žáky a studenty, ale využít ji může kdokoli. Tak vzhůru do světa poznání!

Věkové doporučení

Věkové doporučení: 4. třída - Střední škola

Pomocí tlačítek se vrať zpět do minulosti a pozoruj pohyb kontinentů. Indický subkontinent je součástí Asie. Bylo tomu tak vždy?

Věkové doporučení: 6. třída - Dospělý

Pomocí tlačítek se vrať zpět do minulosti a pozoruj pohyb kontinentů. Červená tečka ukazuje polohu území dnešní České republiky. Ležela někdy Česká republika na rovníku nebo ne?

Věkové doporučení: 6. třída - Dospělý

Pomocí tlačítek se vrať zpět do minulosti a pozoruj pohyb kontinentů. Červená tečka ukazuje polohu území dnešní České republiky. Před 250 miliony let ovlivňovalo území dnešní České republiky úplně jiné klima, byla tenkrát Česká republika blíže severnímu pólu než je dnes?

Pohledem vědce

Vidátor a doktor geologie Václav Vávra popisuje, jak se díky pohybu litosférických desek vytvářely kontinenty.

Stavba planety Země

Před 4,6 miliardami let vznikla planeta Země a začal její postupný vývoj. V této době neexistovaly nejen žádné kontinenty, ale ani oceány. Povrch tvořily roztavené horniny. Postupně se povrch planety ochlazoval, na zemský povrch zkondenzovala voda a vznikly první oceány a kontinenty. Hmota planety se postupně rozčlenila podle hmotnosti a vzniklo zemské jádro, zemský plášť a zemská kůra. Zemské jádro začíná v hloubce 2 900 km pod povrchem a pro přímé pozorování je nedosažitelné. Pro nás má však nezastupitelný význam – jeho hmotnost přispívá významně ke gravitačním silám a generuje magnetické pole, které nás chrání před různými typy částic z kosmu. Zemský plášť je ve spodní části poměrně jednotvárný, ve vyšších patrech v něm však probíhají četné události, které mají dosah až na zemský povrch. Zemská kůra je tenká slupka na povrchu planety, nicméně má zcela zásadní význam pro utváření podmínek pro život na naší planetě.

Během vývoje naší planety vznikly dva typy zemské kůry. Kontinentální zemská kůra má průměrnou mocnost 35 km (pod vysokými pohořími až 80 km), oceánská zemská kůra pouhých 5–10 km. Zemská kůra tvoří společně s nejsvrchnější částí zemského pláště litosféru. Její mocnost dosahuje přibližně 100–150 km a je rozčleněna do litosférických desek různé velikost.

Poměrně brzy po vzniku planety se spustil koloběh vzniku a zániku litosférických desek, takže se povrch naší planety neustále přetváří, litosférické desky se vzájemně pohybují, kontinenty stále mění svoji polohu, zanikají a vznikají nové oceány. Na našem exponátu můžete tento pohyb sledovat od začátku druhohor, tj. posledních 250 milionů let.

Pohyb litosférických desek umožňuje zemský plášť pod nimi, který obsahuje četná místa, kde jsou horniny ve stavu blízkém tavení. Tato část, označovaná jako astenosféra, se chová plasticky, takže si litosféru můžeme představit jako polystyrenové desky plující po vodní hladině.

Ve skutečnosti je ale pohyb litosférických desek velmi pomalý, dosahuje maximálně 18 cm za jeden rok, většinou je to ale méně. Na některých místech litosférické desky zanikají, a protože se objem planety nemění, musí na jiném místě stejný objem vznikat.

Místo, kde přibývá hmota litosféry, se označuje jako rift. Z pláště se zde k povrchu tlačí magmatická tavenina a odtlačuje sousední litosférické desky vzájemně opačným směrem. To se děje na tzv. středooceánských hřbetech (např. středoatlantský hřbet) hluboko pod hladinou oceánu. Někdy k tomu dochází i na kontinentu, příkladem je oblast východní Afriky.

Hmota litosférických desek ubývá v místech, kde se desky pohybují proti sobě. Výsledek tohoto pohybu může být různý. Kolidují-li dva kontinenty, vzniká během milionů let horské pásmo, jako jsou například Alpy nebo Himaláje. Potkají-li se různé typy litosférických desek, podsouvá se oceánská pod kontinentální a vzniká subdukční zóna. Tyto kolize jsou doprovázeny vulkanickou činností a zemětřesením (exponát Zemětřesná deska).

Popsané procesy se dějí na Zemi nepřetržitě. Plocha kontinentů v posledních stovkách milionů let jen pomalu přibývá, to co nově vzniká a zaniká, jsou oceány. Z našeho pohledu se to však jeví jako pohyb kontinentů po povrchu planety. Občas se stane (občas zde znamená stovky milionů let), že se všechny kontinenty spojí v jediný a vznikne obrovský superkontinent. Naposledy k tomu došlo v průběhu permu (před 250 mil. let), kdy vznikl superkontinent Pangea a vydržel až do jury, kdy se začal postupně rozpadat na současné kontinenty.

Současné rozložení kontinentů na povrchu planety je výsledkem 250 milionů let dlouhého vývoje, na jehož počátku stál superkontinent Pangea. Jak vznikla Pangea, si můžeme přiblížit v několika krocích.

Počátek této události musíme hledat na konci devonu (420–359 mil. let), tedy před asi 360 milióny let. Převážně na jižní polokouli ležel velký kontinent Gondwana spolu s několika menšími kontinenty a na severní polokouli se nacházela Laurusie. Gondwana se pomalu posunovala k severu a některé menší kontinenty vzájemně kolidovaly a společně se propojovaly. Začalo tak variské vrásnění. Na pevnině se začínají intenzivně rozvíjet kapradiny, přesličky a plavuně, většina z nich dosahuje stromovitého vzrůstu. Z živočichů se objevuje hmyz a první obojživelníci. Většina živočichů stále žije ve vodním prostředí, běžní jsou trilobiti, primitivní ryby a různé typy mlžů.

karbonu (359–299 mil. let) začíná hlavní kolize mezi Gondwanou a Laurusií, probíhají hlavní fáze variského vrásnění a vytváří se základ budoucího superkontinentu Pangey. Na pevninách stále vládnou přesličky, plavuně a kapradiny, jejich ukládáním v lagunách a jezerech vznikají obrovské zásoby černého uhlí. Z živočichů jsou v suchozemském prostředí nejběžnější obojživelníci a hmyz.

Na konci prvohor – v permu (299–252 mil. let) – probíhají poslední události variského vrásnění a vzniká superkontinent Pangea obklopený obrovským oceánem Panthalassa. Na kontinentech se objevují první plazi jako předzvěst jejich masivního nástupu v druhohorách. Dochází k významné změně ve světě rostlin, vládu přebírají nahosemenné rostliny jako jehličnany, kordaity nebo cykasy. Konec permu je ve znamení největšího vymírání života v historii planety – zmizelo až 90 % vodních organismů a na souši ubyly 2/3 živočichů a rostlin.

triasu (252–201 mil. let), prvním útvaru druhohor, stále existuje Pangea jako obrovský kontinent. Zvolna se začíná formovat oceán Tethys, který v budoucnu Pangeu rozdělí na severní a jižní část. V triasu se výrazně oteplilo klima, takže Země nemá své polární ledové čepičky. Život se poměrně rychle obnovuje, na kontinentech začínají převládat plazi – zastoupeni jsou dinosauři, krokodýli, hadi nebo želvy. V moři vládnou hlavonožci – amoniti, jejichž zkamenělé schránky nacházíme v sedimentech z tohoto období. Největší nalezený exemplář měří 2,3 metru. Mezi rostlinami definitivně převládají nahosemenné – jehličnany, cykasovité a ginkovité. Kapradiny, přesličky a plavuně zvolna ustupují a ztrácí svůj stromovitý charakter.

Počátkem rozpadu superkontinentu Pangey je jurský útvar (201–145 mil. let). Dochází k založení Atlantského oceánu a postupnému oddělování Ameriky od Evropy a Afriky. Rovněž vzniká prvotní Indický a Tichý oceán. Indická deska se odděluje od Antarktidy a Austrálie a začíná se pohybovat k severu. Klima na kontinentech je stále velmi teplé, na souši zcela dominují plazi – dinosauři, část z nich žije i v mořích. Vzduch si začínají podmaňovat létavé formy plazů a z nich se začínají vyvíjet první ptáci. Savci již existují, ale jen malé formy.

křídě (145–66 mil. let) pokračuje rozšiřování Atlantského oceánu, Indický kontinent začíná kolidovat s Asií za vzniku Himalájí, odděluje se Austrálie od Antarktidy putující k jihu, mezi Evropou a Afrikou se vytvořil oceán Tethys. Křída patří k nejteplejším obdobím planety, mořská hladina stoupla až o 200 m, souš tvoří jen 18 % povrchu planety (dnes 29 %). Na souši pozvolna končí vláda dinosaurů a to rozsáhlým vymíráním, které se spojuje s dopadem velkého asteroidu na zemský povrch. V říši rostlin byly nahosemenné rostliny nahrazeny kvetoucími krytosemennými.

kenozoiku (zahrnuje třetihory a čtvrtohory) začíná rozložení kontinentů stále více připomínat současný stav. Významně se rozšiřuje Atlantský oceán, Austrálie se dále posunuje k severu. Od Evropy až do východní Asie dochází k alpinské orogenezi a vyzdvižení velkých horstev – Alpy, Karpaty, Zagros, Himaláje. Na počátku třetihor jsou průměrné teploty z dnešního pohledu ještě vysoké, ale postupně se začíná ochlazovat s občasnými výkyvy a během čtvrtohor se vystřídá pět dob ledových. V závěru třetihor se na Zemi objevuje první člověk (zástupci čeledi Hominidae). Moře obývají velcí žraloci a kytovci, na souši patří k nejběžnějším savci, ptáci, hadi a hmyz.

V současnosti žijeme v útvaru, který vědci označují jako čtvrtohory. Už 12 000 let trvá doba meziledová, které se vyznačuje teplejším klimatem. Důkazem toho, že v době ledové pokrýval ledovec i část České republiky, jsou tzv. bludné balvany, které k nám ledovec „donesl“ ze Skandinávie. Mamuti vymřeli kvůli jejich neschopnosti přizpůsobit se novým klimatickým podmínkám. Dochází k nejvýznamnější proměně krajiny a to vlivem člověka.

Dnešní rozložení kontinentů dobře známe, jejich pohyb bude i nadále pokračovat. Tak, jak se rozevírá Atlantský oceán rychlostí několika centimetrů za rok, budou se vzdalovat Amerika od Evropy a Afriky, postupně se uzavře a zanikne Středozemní moře (takže nebudeme jezdit do Chorvatska k moři), oddělí se východní okraj Afriky a vznikne zde oceán nebo bude pokračovat pohyb Austrálie směrem k severu. Vývoj klimatu by měl zvolna směřovat k době ledové, ale dnes do toho procesu bohužel intenzivně zasahuje lidstvo, ale to už je jiný příběh.

Aby vám už nikdy nic neuniklo

Vymýšlíme pořád něco nového a vy o tom můžete vědět mezi prvními, stačí tady teď nechat svůj e-mail.

Odesláním souhlasím se zpracováním osobních údajů.

VIDA! Program

262728293012
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31123456
31123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
2829301234

Vyhledávání

Zadejte hledný výraz a potvrďte

Možná hledáte